oficiální stránky TJ Sokol Holubice
 | ||
|
23. května 2014 - Jakub Dvořák
Nejsme kapela, abychom neustále vyhrávali...
HOLUBICE - V posledních třech utkání jsme přeci jen začali potkávat soupeře, kteří nás na podzim značně potrápili. Vlastně ani jednoho z tria Úhonice, Zbuzany a Choteč jsme na podzim nedokázali ať už na svém, či soupeřově hřišti porazit. Od těchto utkání se tedy nečekaly nějaké zázraky. Hned po Libčicích jsme sehráli utkání v Úhonicích.
Na tamním domácím hřišti se hraje těžce, ale náš tým ustál mohutný tlak domácích s přispěním štěstí a brankářského umu Davida Hajdy. Naopak naši borci dokázali vstřelit v prvním poločase dvě branky, které zaručily jistotu do průběhu dalšího vývoje utkání. Ten už si holubické mužstvo ohlídalo a odvezlo si z Úhonic nečekanou, ale cennou výhru 4:1. Další utkání, které se hrálo opět před domácími příznivci Holubic už tak dobře nedopadlo. Do Holubic přijel lídr soutěže, Zbuzany, jenž má už v současnosti jasný postup. Do branky se po několika měsíční odmlce postavil Jan Karfilát. Ačkoli neměl zápasové vytížení, držel tým skvělými zákroky a nedával na sobě znát nějaké stopy nejistoty. Bohužel daň za dosud sympatický výkon přišla v 75. minutě. Kdy se udál nešťastný okamžik pro něj i pro celé mužstvo. Hosté zkusili nahodit takovou přízemní střelu z nějakých 20 – 25 metrů a už se zdálo, že si na ni brankář s klidem počká. Bohužel míč našemu brankáři projel přímo mezi rukama až do branky. Upřímně mi bylo Honzy líto, protože do tohoto okamžiku předváděl opravdu dobrý výkon, který se od brankáře očekává. Bohužel fotbal je krutý sport a rozhodně ne vždy spravedlivý. Naše mužstvo tato branka zlomila. Odehrálo se na hřišti takových negativní faktorů, až si říkám, zda to má cenu vůbec řešit. Jiří Valtr obdržel druhou žlutou kartu a následoval odchod do sprch. Dirigenti obrany, jenž hráli se sebezapřením a dožadovali se střídání za mladší spoluhráče na hřišti skoro rezignovali. Dostali jsme další dvě branky a bylo takzvaně hotovo. Za selháním bych rozhodně nehledal brankáře Karfiláta. Tady selhali hráči jako tým a trenér spolu se svými spolupracovníky, jako osoby zodpovědné za tým, předvedenou hru a výkon. Do Chotče jsme tedy jeli se značně jinou sestavou, než dosud nastupovala. Chyběl Jan Moravec, Jiří Valtr a Kirill Prilepski. Příležitost vyniknout tak dostali mladší hráči, jenže jen blázen by čekal zázraky od kluků, kteří nemají dostatečnou zápasovou praxi. Povinnost byla však utkání alespoň odjezdit jak se říká „po prdeli“. Nebyl jsem na utkání přítomen, ale nerozehranost a nesehranost týmu byla znát. Tým v Chotči prohrál 5:1 a jedinou holubickou branku vstřelil Jakub Židoň. Těmito zápasy tak skončila vítězná šnůra bez porážky a možná, že je to i dobře. Občas nějaké to zakopnutí musí přijít, aby tým neusínal na vavřínech. V Holubicích je však jiný problém. Který je potřeba nutně vyřešit neboť následky mohou být fatální. Účast na trénincích je žalostná až trapná. Když to přeženu a opomenu některé zodpovědné hráče, tak na tréninky chodí ti, co pak celý zápas prosedí. To je na druhý tým Okresního Přeboru docela ostuda.
Úhonice – Holubice 1:4 (0:2) Branky: 2x Jiř. Valtr, Vlček, vlastní Sestava: Hajda – Mára, Valtr Jar., Moravec, Bouška – Čížek, Židoň, Rodr, Prilepski – Valtr Jiř., Vlček Náhradníci: Hovězák, Fassman, Vaigl
Holubice – Zbuzany 0:3 (0:0)
Choteč - Holubice 5:1 (2:0) |
