aktualizováno: 15.11.2017 13:06:57 

oficiální stránky     TJ Sokol Holubice

Nejsem žádný střelec‚ říká Hovězák

Já a střelec? Týmu pomůžu spíš jako obránce, říká Hovězák

Letos na podzim to budou tři roky, kdy poprvé zavítal do holubické kabiny a přidal se k A týmu. Za tu dobu se Jan Hovězák vypracoval v jednoho z nejpoctivějších hráčů vůbec. Trenéři si ho oblíbili pro svoji univerzálnost, ale do základní sestavy se 24letý fotbalista dosud neprobojoval. Během letošní zimní přípravy nastupuje v obraně či na pozici hrotového útočníka. A daří se mu. Na turnaji Aritma Cup nastřílel čtyři góly v pěti zápasech. „To mi připravili spoluhráči, já týmu můžu pomoct spíš jako stoper,“ říká skromně.

Jak bys zhodnotil prvních pět zápasů zimní přípravy na turnaji Aritma Cup, kde se týmu podařilo postoupit ze skupiny?

„Hodnotí se to těžce, protože se scházíme sotva v 11 lidech a od toho se odvíjí i naše výkony. Myslím si, že trenér se snaží skládat sestavu, jak jen to jde. Postup ze skupiny je příjemný, ale nesmíme zapomenout na to, že jsme měli Vroutek porazit minimálně rozdílem třídy.“

Během přípravy si nastoupil na pozici stopera i v útoku, kde se ti navíc daří střelecky. Kde se ti hraje lépe?

„Jestli týmu můžu vůbec nějak pomoct, tak určitě na pozici stopera. Na naše útočné duo (Jiří Valtr a Daniel Mašek) rozhodně nemám, ale neříkám, že mě nebaví dávat góly.“

Čím si vysvětluješ, že ti to v útoku tak jde? V mládí si byl čistokrevný obránce.

„Neřekl bych, že mi to jde. Góly, co jsem teď v přípravě dal, jsou připravené od spoluhráčů. Jak se říká v podstatě do prázdné brány. Dřív jsem opravdu hrál jen na pozici stopera či předstopera.“

V další fázi turnaje se Holubice utkají s Řepy, odkud pocházíš a kde jsi s fotbalem začínal. Jak se těšíš?

„Hodně! Sice už nejsem s nikým z bývalých spoluhráčů v kontaktu, takže ani nevím, kdo tam z mojí generace ještě hraje, ale pořad je to taková moje rodná "vesnice" (směje se). Bude to pro mě dost speciální.“

V jejich dresu si kopal s hráči, kteří to dotáhli až do ligy. Nelituješ toho, že ty jen v Holubicích?

„Toho, že hraju v Holubicích, nelituju v žádném případě. Od fotbalu jsem měl dost dlouhou pauzu a jsem hrozně rád, že druhou šanci jsem dostal právě tady. Holubice jsem si neskutečně oblíbil.“

A vzpomeneš si dnes ještě na ty kluky? Petr Nerad hraje v Jihlavě, Karel Hrubeš chytá za Slovan Bratislava.

„Už skoro vůbec, je to už opravdu dost dlouho. Nejvíc jsem toho ale odehrál s Matějem Paprčiakem, který hrál třeba i ve Slavii nebo za Žižkov. Hráli jsme spolu dost dlouho a ještě dnes si pamatuju pokyny od trenérů, ať všechno hrajeme na něj, že on si poradí. (směje se) Už tenkrát byl úplně jiná kategorie.“

Zpátky k Holubicím. V přípravě jsi vstřelil čtyři góly, jsi schopný odehrát dva různé posty. Přesto v základní sestavě pro jaro možná nebudeš. Jak to bereš, nebo vidíš ty sám osobně?

„Máš pravdu, v sestavě nejspíš nebudu a teď to asi bude znít divně, ale možná právě díky tomu, že jsem takový univerzál. Trenér mě nasazuje podle situace na hřišti. Ale jedním dechem dodávám, že nic nevzdávám a o místo se porvu.“

Je pravda, že jako náhradník, který jde do hry v průběhu zápasu, předvádíš lepší výkony, než když hraješ od začátku. Čím si myslíš, že to je?

„To opravdu nevím. Asi to opět souvisí s tím, že mě trenér pošle na hřiště za nějakého stavu s určitými úkoly a já se je snažím plnit.“

Pokaždé když vstřelíš gól, tak z něho máš opravdu velkou radost, ať je to za stavu 0:0 či 5:0 pro Holubice. Je to tím, že opravdu nejsi na střílení branek zvyklý a nikdy jsi nepatřil mezi kanonýry?

„Přesně jak říkáš, vzhledem k tomu, že góly dávám opravdu jen sporadicky, tak chci aby o tom každý věděl (směje se).“

Na podzim jsi byl jedním z hráčů A mužstva, kteří pomáhali vést tréninky pro malé děti. Jak se ti líbila funkce trenéra, a chtěl bys pokračovat?

„Práce s malými mě baví, ale abych byl upřímný, zatím je to spíš práce pro někoho trpělivého. Pro někoho s velkou zkušenosti s vedením malých dětí. To já ve svém věku zatím nejsem.“

Do Holubic dojíždíš z Prahy, ale předtím si zde bydlel. Jak to teď zvládáš s prací? Neměl jsi někdy myšlenky na to, jít hrát blíž k domovu?

„Myšlenka hrát někde blíž Praze mě nikdy nenapadla. Dojíždění samozřejmě není vždy příjemné, ale jak už jsem řekl, Holubice mam rád a s fotbalem chci dál pokračovat. S prací jsem to zatím zvládal, ale to se bohužel změní a sám mám obavy, jak to vše dopadne.“

TOPlist